Téma 1: Přišel do Liplistů mejl zřejmě kovaného komunisty, ve kterém se pohoršoval nad mým plakátem, na kterém byl Husák s hitlerovským knírem. A já jsem moc přemlouval Magdu Gladišovou, aby ho otiskla, protože byl neskutečně vtipný a dementní zároveň. Fakt, že tak neučinila, mě nutí k širší úvaze nad smyslem a náplní Liplistů. Mám zato, že nejhorším typem novin jsou noviny bez názoru. Myslím si totiž, že články mající nějaký názor (byť stupidní), jsou vždycky čtenářsky atraktivnější, než zprávy a oznámení, kterými jsou Liplisty přecpány až na půdu. Navíc mohou vyvolat odezvu, což u zpráv a oznámení očekávat nemůžeme. Proto taky do Liplistů sám píšu. Lipník je město příliš malé na to, aby v něm vycházely komerční, na městě nezávislé noviny typu Hranického týdne nebo Přerovska. Tím spíš by měly být Liplisty diskusním fórem Lipníkářů a nejen odfajfkovanou kolonkou „vydáváme časopis“ ve výkazu činnosti Městského úřadu.
Téma 2: Na ulici Osecká nám vyrostl nový dům. Hundertwasser to zrovna není, furt je to ale lepší, než krabicoidní paneláky. Dům dostal krásný růžový nátěr a já jsem rád hned ze dvou důvodů. Zaprvé se mi opravdu líbí a zadruhé bude působit na Lipníkáře výchovně (o tom níže). Dva okolní domy působí v kontrastu s tím novým dost hnusně. Pochybuji ovšem, že jejich nájemníkům nějak záleží na estetické stránce věci. Nebo že by byli dokonce ochotni do ní investovat nějakou tu korunu. Škoda, mohla nás na přerovském příjezdu do Lipníka vítat hezká zástavba. Takhle nám bude muset stačit jeden růžový baráček. A tak je to v Lipníku, mám pocit, se vším. Teď zpátky k těm fasádám. Můj švagr Kamil nesnáší komunisty, ale zároveň nemá rád výrazné barvy na domech. Ať si to přizná nebo ne, komunismus ho svým šedým stylem naučil nemít rád výrazně barevné fasády. A takových lidí jsou tuny. Bude to ještě dlouhý boj, než se nám podaří vymést šedé myšlení z hlav. Růžový domek nám při tom bude pomáhat.
Téma 3: Říká mi Vendula, ať napíšu, jak na schodech u synagogy nejsou nájezdy pro kočárky. Je to fakt, nejsou tam.