Říká se, že sochu ve veřejném prostoru může člověk objektivně zhodnotit až z časovým odstupem. Po letech se mi jeví tato plastika ve výklenku městských hradeb jako jednoznačně promarněná příležitost. Svojí dvojrozměrností výklenek v podstatě ucpala. O co víc by to tam slušelo soše trojrozměrné, která by dala vyniknout hloubce výklenku. Třeba od sochaře Igora Kitzbergera. Jeho dílo ve sbírce lipenských plastik stále chybí.