Naše sousedka má psa. Pes je velký, bydlí s nimi v malém bytě a myslím, že tam má větší práva než její manžel. Ale o tom mluvit nechci. Sousedka má přítelkyni, která má také psa. Pes je také velký a ať je to legrační, říkejme mu třeba Pičenda. Přítelkyně s Pičendou chodívá často před náš dům, aby si mohli pejsci zadovádět a paničky poklábosit. Jednou takto přicházejíce kolem mojí zahrádky potkala školáka vracejícího se ze školy s aktovkou na zádech a vedla s ním rozhovor. Chlapec byl zvídavý a ptal se jí: „Jaké to je, mít tak velkého psa v bytě?“ Přítelkyně nadšeně odpovídala: „No to je báječné! To máme doma takového velkého plyšáka, on s námi spává v posteli…“ Dál jsem to neslyšel, neboť zašli za garáž, ale od té doby nemám klid. Stále a znova se mi vrací stejná otázka, jak to dělají při šukačce? To vykopnou pejska za dveře? (Ale to by se mu nelíbilo a jistě by kňučel.) Nebo ho mají normálně v posteli, jako by se nechumelilo? Anebo se Pičenda dokonce zapojí? To si raději ani nechci představovat! Ale já kvůli tomu nemohu spát. Procitám ze snů a stále a pořád se vracím k té otázce. Řekněte mi proboha, jak oni to kurva dělají!