Přemýšlel jsem nad tím, co hodnotného se v Lipníku postavilo v uplynulých třiceti porevolučních letech a zjistil jsem, že nic. Šel jsem tedy ještě hlouběji a zvažoval, zda něco zajímavého přinesla komunistická čtyřicetiletka. Jakš takš vypadala budova Polygrafie, ale tu už jsme zbourali. S pocitem jisté radosti jsem dospěl k tomu, že nejhezčí lipenskou komunistickou stavbou je dům ve kterém bydlím, postavený v duchu historizujícího socialistického realismu padesátých let (viz foto). Ta hra mě začala bavit, tak jsem klesal v úvahách ještě hloub. První republika byla ve znamení funkcionalismu. Ten zanechal v našem městě dvě výjimečné stavby - budovu pošty a vilu, kterou nechal podnikatel Wawerka postavit pro svého synka. Secesní sloh počátku dvacátého století u nás výraznou stopu nezanechal, ale devatenácté století se svými historizujícími slohy hned několik - ZŠ Osecká, ZŠ Hranická, gympl, stavebka. Tomuto století byla vytýkána absence vlastního slohu, ale mně se ty nápodoby minulosti celkem líbí. Mohl bych se tímto způsobem dostat až k lipenským gotickým památkám, ale to si nechám na nějakou příští komfotku.