Vždycky hrajeme s Vendulou takovou hru, který článek je v Liplistech nejvtipnější. Většinou vítězí oslavné ódy na Pupkáče od paní Prudilové nebo četnické humoresky z lipenského prostředí. Jakési evergreeny každých Liplistů. Výborné jsou i články dětí ze Sluníčka, sestylizované tak, že by to nezvládl leckterý dospělý. Musí to být geniální děti. Ale úplně nejradši mám, když se najde mezi dopisovateli Liplistů nějaký básník nebo básnířka. Třeba báseň o Opičáku z únorových Liplistů neměla chybu. Nebo kdysi dávno báseň Rodnému městu byla taky dokonalá. Připomíná mi to rýmovačky k narozeninám a svatbám. Hodně štěstí málo pláče, do roka dva kudrnáče! Milé je i to, zareaguje-li někdo na můj sloupek. Například článek paní Motanové o tom, jak s kamarádem Kolajtou popíjíme špatnou slivovici. Bylo to jen pár řádků, ale radost mi udělaly velikou. Děkuji.
Co říct závěrem? Škoda, že přestal do Liplistů psát můj kamarád Hroch. Po jeho roztomilých fejetonech bez ladu a skladu zůstala v Liplistech prázdná díra. Najde se někdo, kdo ji zaplní?