Střední Morava 6, 2000, sv. 10, s. 136-137
Stanislav Miloš – Pavel Michna – Hedvika Sedláčková: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích. Vydal Městský úřad Hranice a Památkový ústav v Olomouci 1998, 50 s. Dokumentační fotografie nálezů: Markéta Ondrušková, foto na obálce: Gija Hekelová, kresebná dokumentace: Anna Šádková, překlad: Veronika Hanušová. Tisk: EURO-PRINT Přerov s. r. o.
Při archeologickém a stavebně-historickém průzkumu, prováděném u příležitosti celkové rekonstrukce hranického zámku v letech 1996-1998, bylo nalezeno množství fragmentů kachlů s pozdněgotickou a renesanční výzdobou. Do opraveného zámku se na sklonku roku 1998 přestěhoval ze staré Radnice Městský úřad, který také spolufinancoval vydání recenzované (důsledně dvojjazyčné) publikace, poměrně nešťastně řešené jako složka s volnými listy. Publikaci tvoří trojice statí. Úvodní práce Stanislava Miloše shrnuje stavební vývoj hranického zámku jak se jeví ve světle nejnovějších nálezů (v elektronické podobě je aktualizovaná stať přístupná na serveru www.historie.hranet.cz) – hrad, vybudovaný Cimburky před rokem 1465, byl přestavěn za Pernštejnů a za Jana Kropáče z Nevědomí přebudován v trojkřídlý zámek, posledním stavitelem hranického zámku byl Zdeněk Žampach z Potštejna, který budovu rozšířil o severní křídlo.
Následuje stať Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích, v níž Pavel Michna krátce seznamuje s historií kachlových kamen ve střední Evropě a na základě rozboru nálezu se pokouší o dataci hranických kachlů, jejichž vznik klade do poslední čtvrtiny 15. století, přičemž konstatuje jejich zásadní slohové ovlivnění budínskými “kamny s rytířskými figurami” Ladislava Pohrobka. S nálezem samotným jsme podrobně seznámeni v nejrozsáhlejší části celé publikace, jíž je Katalog Hedviky Sedláčkové s výbornými kresbami Anny Šádkové, doplněnými na obálce ještě fotografiemi všech nalezených fragmentů.
Důležitým prvkem výzdoby kachlů je heraldická symbolika – je konstatován nález kachlů se znaky pánů z Kunštátu, z Cimburka, z Pernštejna, z Rožmberka a ze Šternberka. Jediný heraldický nález, který se Katalog pokusil spojit s genealogií, představuje muže s kuší, provázeného zprava jelenem a zleva štítem s osmirohou hvězdou – interpretace “polopostava jelena je na znaku pánů z Kunovic: Alžběta ze Šternberka si vzala pana Arkléba z Kunovic a na Uherském Brodě” působí vzhledem k výplni kachlu komicky, a tak i jediný záchytný bod tohoto typu se ukazuje jako iluzorní (je vůbec otázkou, jestli štít s hvězdou lze interpretovat jako znak Šternberků!). Část kachlů s heraldickou výzdobou totiž dobře koresponduje s přehledem majitelů hranického zámku, část ovšem nikoliv, P. Michna nakonec dospívá k závěru, že heraldické motivy “ani nelze spojovat s konktrétními vlastníky panství a města”, což se zdá být více řešením z nouze, než vyústěním detailního rozboru. Na to, že by si problém zasloužil širší studium, upozorňuje fakt, že některé shodné kachly známe z nálezů z nedalekého hradu Helfštýna (i Bouzova a zřejmě i z jiných míst). Přesto, že závěry z nálezu hranických kachlů zůstávají ještě otevřené, je recenzovaná publikace důležitá jako podrobné seznámení s materiálem.
Jiří J. K. Nebeský