Z nesmírně rozsáhlé pozůstalosti Jozefa Heřmana Agapita Gallaše vydal Jiří J. K. Nebeský spisek Moji pamětihodnější snové, a to pod názvem Kusy rozpadlých cihel se změnily v knihy. Sny z let 1763-1834 (Host, Brno 2002). Na první pohled zaujme to, že spisek je vydán nejprve v adaptaci do moderní češtiny, a poté jako edice, snažící se zachytit, možná až extrémně, co nejvíce z autenticity textu (včetně např. dvouhlásky au, v moderních edicích běžně přepisované jako ou). Editovaný text v sobě nese řadu rovin a tím i otázek, s nimiž se čtenář musí potýkat: např. do jaké míry jsou zachycené texty věrným záznamem snů a do jaké míry byly dotvářeny jako autorská díla - jako texty/příběhy ve své podstatě mravoučné; jestli obecně vypovídají o duchovním životě člověka přelomu 18. a 19. století, či jsou "jen" výpovědí o svérázné osobnosti J. Gallaše. V žádném případě by však tato nenápadná brožovaná knížka neměla mezi záplavou knižní produkce zapadnout. (yt)